Kontrolu výroby FVE je možné v rozsahu základních údajů (denní výkon, okamžitý výkon, celkem vyrobená energie od spuštění FVE, napětí stringů) kontrolovat přímo na displeji střídače. Toto zařízení je mozkem elektrárny a dokáže s velkou účinností (až 98%) přeměnit stejnosměrný proud z panelů na střídavý proud do sítě. Toto zařízení zajišťuje “přifázování” k síti, odpojení FVE, vyhodnocuje a umožňuje nejlepší využití vyrobené elektřiny z fotovoltaických panelů v současných podmínkách. Alternativou je zařízení bezdrátového měření parametrů FVE, kdy je k dispozici podstatně více údajů než při odečítání přímo ze střídače, navíc existuje možnost připojení tohoto zařízení k PC a internetu. Vyhodnocování i zpracování dat pak může být na daleko vyšší úrovni. Zařízení, které toto umožňuje (např Sunny Beam od světového výrobce SMA) nabízí další velkou výhodu. Invertory jsou instalovány tam, kde je to výhodné z pohledu montáže. To ale neznamená, že je to výhodné místo k případnému dennímu odečítání dat (dle zájmu majitele FVE). Invertor na půdě je sice značně výhodný z hlediska montáže, ale ne z hlediska přístupu k jeho displeji. Na displeji běžných typů invertorů lze odečítat denní výkon, ale historie výkonů k dispozici není, taktéž např. křivka denního výkonu. To vše umožňuje bezdrátový dataloger.

Tuto variantu v současné době nenabízíme.

Rozhodnutí je vždy na investorovi, představa bezpečnosti v okolí frekventované silnice je iluzorní (zvláště v nočních hodinách). Cena ochrany před zloději je v celkové investici zanedbatelná.

Záleží na majiteli FVE, jak a zda se rozhodne zabezpečit objekt. Nejčastějším řešením je použití kamerového systému a pohybových senzorů, případně lidská ostraha objektu v kombinaci s kamerovým systémem. Provozovat FVE samostatně na poli bez ostrahy se kvůli značné hodnotě elektrárny (desítky miliónů) nedoporučuje. Pokud je výstavba na průmyslových halách, je nejčastějším řešením kamerový systéme napojený na PCO.

Měnič, neboli invertor je špičkové elektronické zařízení, které je dodáváno se zárukou. Její dobu lze prodloužit(dle nabídky dodavatele) nad běžný rámec v případě, že o to má majitel FVE zájem. Výměna v záruce je u špičkových firem zajišťována v rámci cca 24 hod. výměnou kus za kus, pokud není zjevné mechanické poškození, nebo nedošlo k neobornému zásahu do zařízení. Obecně je životnost uváděna v rozsahu 10 – 15 let, dle výrobce, použité technologie a správného dimenzování měniče vzhledem k výkonu panelů, což může značně ovlivnit jeho životnost. Vzhledem ke stále nižší ceně běžné eletroniky a rozšiřujícímu se zájmu o tuto technologii je předpoklad, že nový měnič pro FVE, která je v provozu např. 10 let bude zařízení, s ohledem na technický vývoj, značně kvalitnější, spolehlivější a cenově dostupnější (nebo stejný typ – pokud by se vyráběl – bude za značně nižší cenu). Měniče na elektrárnách v USA jsou v provozu i desítky let. Vždy je potřeba zohlednit odbornost montáže, návrh dílů systému a jejich vstupní kvalitu. Nejlevnější systém nemusí znamenat nejlepší volbu, nejvyšší cena není automaticky zárukou nejvyšší kvality.

Nemusí

ANO, revizi a potvrzení může vydat místní revizní technik s kulatým razítkem, cena za revizi je do 3 tis. Kč.

v případě menších střešních instalací (do 10 kW) se nepočítá se servisními náklady, v případě větších instalací se sepisuje servisní smlouva upravená pro konkrétní instalaci.

Přijatelné nejnižší množství pro výstavbu FVE, které má investiční a stavební smysl je od 2 kWp výše. Jedná se o investici cca 200 000 Kč. Velikost FVE se odvíjí od částky, kterou je zájemce ochoten zainvestovat. Dále záleží na velikosti pozemku, nebo střechy pro umístění FVE, od tohoto údaje se odvíjí konečná cena za fotovoltaickou elektrárnu.

Návratnost je 7-12 let v závislosti na umístění elektrárny, osvitu ( = počasí), orientaci k jihu, kvalitě použitých komponent, způsobu fyzické ochrany fotovoltaické elektrárny a způsobu financování.

Maximální výkon elektrárny je omezen (kromě velikosti pozemku a financí) kapacitou sítě v uvažovaném místě, resp. vzdáleností přípojného bodu pro FVE. Pokud je přípojný bod příliš vzdálen od plánovaného místa výrobny, prodražuje se celková cena a elektrárna se může stát nerentabilní.
Výstavba výroben elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 30 MW a více je možná pouze na základě státní autorizace, o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo.
Ministerstvo je ve věcech udělování autorizace na výstavbu výrobny elektřiny účastníkem územního řízení a dotčeným státním orgánem ve stavebním řízení podle zvláštního právního předpisu.

Odborná způsobilost odpovědného zástupce se neprokazuje pro výrobu elektřiny do instalovaného výkonu 20 kW:

• F. O. musí splňovat odbornou způsobilost. Pokud ji nesplňuje, musí mít odpovědného zástupce.
• P. O. musí vždy stanovit odpovědného zástupce.

Za F. O. Podepisuje samotný žadatel, za P. O. statutární orgán

V případě, že žadatel nemá přidělené IČO, přidělí mu ho na žádost energetický regulační úřad.

I při realizaci na klíč je třeba platit plnou sazbu DPH platnou v době realizace stavby. Pro rok 2009 tedy 19%, pro rok 2010 20% DPH. Výjimku tvoří ještě nezkolaudované domy pro sociální bydlení (obytná plocha do 350 m2), kde je sazba DPH 9% (pro rok 2009) resp. 10 % (pro rok 2010).

Oproti klasickým technologiím (monokrystalické a polykrystalické panely) je elektrický proud generován v tenké napařené vrstvě křemíku a dalších kovů. Účinnost těchto článků je výrazně nižší – pouhých 5% až 10%, po uvedení do provozu dochází k rychlejšímu poklesu výkonu oproti mono- a polykrystalickým článkům. Amorfní články jsou oproti klasickým levnější, pro stejný instalovaný výkon je však potřeba přibližně dvojnásobná plocha, lze je tedy použít jen v místech, kde není investor omezen prostorem.

Z hlediska použití není mezi panelem s monokrystalickým křemíkem a panelem z polykrystalického křemíku rozdíl. Jednotlivé články z monokrystalu jsou oproti polykrystalickým účinnější, nevyplní však
plochu panelu zcela. Výkon na plochu je tedy stejný, rozdíl není ani v životnosti, ani v poklesu výkonu s časem. Cena za jednotku výkonu je u panelů Phonosolar stejná.
Častý je názor, že polykrystalické panely reagují lépe na difuzní světlo, tento mýtus vznikl chybným zaměňováním polykrystalického panelu s panelem amorfním (tenkovrstvým).
Nanotechnologie je více podobná výrobě thin-filmu a nemá s výrobou mono či polykrystalů nic společného.
V současné době (a to již několik let) jsou k dispozici pouze laboratorní vzorky.

Výchozím materiálem, ze kterého jsou vyráběny solární články, je křemenný písek. Ten je speciální metodou zbaven nečistot a potom zpracován na monokrystalický či polykrystalický křemík.
U monokrystalických článků je použito kelímkové tažení z taveniny. Křemíkový krystal je ponořen do taveniny křemíku. Tekutý křemík se naváže se shodnou mřížovou strukturou na krystalickou mřížku ponořeného krystalu, zatímco je tento pomalu vytahován ze vsázky. Takto vznikají křemíkové tyče s délkou přes 1 metr a průměrem 12 i více centimetrů. U polykrystalických článků je horký křemík odléván do tyčové formy a pozvolna ochlazován. Následně jsou tyče (ať už poly-či monokrystalické) řezány drátovou pilou na desky silné 0,16 mm. Každá deska je broušena, difuzí se pak vytvoří velkoplošný přechod P-N. Následuje zdrsnění povrchu leptáním, tím se vytvoří pyramidová struktura – antireflexní vrstva. Polovodičový přechod P-N generuje při osvitu elektrickou energii, která je odvedena pomocí natištěné vodivé sběrnicové sítě na pohledové straně článku (hřebenová struktura) a souvislého hliníkového kontaktu na rubové straně křemíkové destičky.
Všechny vzniklé fotovoltaické články se otestují a roztřídí, pomocí plochých drátků se spojí do série, a zalaminují pod tvrzené sklo do materiálu EVA. Po hermeticky těsném připojení propojovací krabice s překlenovacími diodami je samotná výroba ukončena, posledním krokem je finální inspekce a testy všech panelů.

Po 5 letech následujících po roce kdy je FVE uvedena do provozu končí osvobození od daně z příjmu.

Při provozu FVE se měsíčně posílá fakturace na spádovou distribuční společnost, dále se na energetický regulační úřad (ERU) posílá výkaz výroby, ve kterém se vyplňuje výkon za jednotlivá období, dodávka do sítě, odběr ze sítě apod.

V případě přímého prodeje musíte vytvořit nového odběrné místo, což obnáší vytvořit kompletní novou elektroinstalaci od fotovoltaických článků až do hlavního domovního rozvaděče, kde se musí nacházet samostatné jištění, nový hlavní jistič a elektroměr. V případě rodinného domu se zahradou a elektroměrem umístěným na hranici pozemku (v plotovém sloupu) je nutnost výkopových prací.
Dále je třeba uzavřit s distribuční společností novou smlouvu a získat nové zákaznické číslo. Při zřizování je nutné počítat s poplatkem za připojení.
Při přímém prodeji je cena fixována na 20 let s každoročním zvyšováním o
2% - 4% (index průmyslové inflace).
V případě zvolení Zeleného Bonusu (ZB) vyrobenoou energii sami spotřebováváte, což je původní smysl těchto instalací – vyrábět sám a být nezávislý na dodavatelích. Nové odběrné místo nevytváří, výkupní cena je v současné době na cca 90% hodnoty pevných výkupních cen. Nižší cena je však vyvážena tím, že vyrobenou energii snižujete svůj odběr z rozvodné sítě. Ve výsledku je tak ve většině případů Zelený bonus výhodnější. O skutečnou nezávislost přitom nejde – z pohledu náhrady elektřiny v době výpadku el. sítě se musí automaticky FVE také odpojit, a to z důvodu bezpečnosti při opravách rozvodných sítí, kdy by se sice vypnuly hlavní vypínače rozvodné sítě, ale FVE elektrárny by dál dodávaly do sítě elektřinu. Výše zeleného bonusu je stanovována na každý rok vyhláškou ERU.

V žádosti je možné požádat o upřednostnění konkrétní trafostanice, záleží však na distribuční společnosti, zda vyhodnotí existující trafostanici jako vyhovující. V opačném případě Vám navrhnou jiné přípojné místo s dostatečným dimenzováním v blízkosti zamýšlené FVE.

Standardní doba pro vydání stanoviska je 30 dnů, distribuční společnost ČEZ má v současné době kvůli velkému zájmu před koncem roku na vydání stanoviska lhůtu 60ti dní. Při instalacích na rodinné domky je stanovisko většinou vydáváno do 14 dní.

Nejdříve je třeba zjistit, zda územní plán na kterém se parcela nachází umožňuje umístění fotovoltaické elektrárny (FVE). To nejlépe zjistíte osobní návštěvou na obecním úřadě. Průmyslové zóny vyhovují umístění FVE. Dalším krokem je zajištění přípojné kapacity na distribuční společnosti. Poté stačí vypracovat projekt pro získání stavebního povolení (pro menší instalace a rodinné domky stačí územní souhlas) a začít stavět.